Úvodní strana Mapa webu Odkazy Kulturní přehled Kontakty
 Základní informace
 Zprávy z OZ
 Jak to vidíme my?
 Fotogalerie
 Zastupitelstvo
 Návštěvní kniha
 Sport a volný čas
 Internet a DVB-T
 SMS zdarma
 » Leletice
 » Vacíkov






Leletice


více informací -> Leletice

     Obec Leletice leží na jižním svahu vrchu Stráž (637,6 m.n.m.) v nadmořské výšce 578 m.n.m., asi 10 km jihozápadně od Březnice.
     První písemná zmínka o obci je již z roku 1397. o tom, jak Leletice vznikly se vedou spory. Pro historiky i kronikáře to zůstává stále záhadou. Převládá však názor, že vrch Stráž byl součástí Zemské stráže z počátku středověku. V počátcích Českého státu, kdy byl ještě hrad Třemšín, si pomocí signálních ohňů jednotlivá stanoviště předávala zprávy o válečném nebezpečí a o vpádu nepřítele do země. (Dodnes se podle toho jmenuje spousta kopců – Stráž, Stražiště, Varta, Strahov aj.) Strážní si v okolí stanoviště budovali chaty a v pokojných dobách je zdokonalovali a půdu zúrodňovali pro obživu. Po zániku na tomto místě zůstali a založili obec.
     Od dávných dob patřily Leletice k Blatné, ale roku 1577 byly prodány Březnici. (po zrušení roboty okres Blatná byl vlastně rozdělen na dvě části – Blatnou a Březnici.) 1.12.1928 získávají Leletice samostatnost, avšak roku 1974 byly opět připojeny k Hvožďanům.
     V roce 1586 měly Leletice již 15 obydlených domů (10 gruntů, 2 zkažené a 1 pustý) a roku 1654 zde bylo 13 gruntů, 3 domkáři, 1 pustý a 1 nový domek. První číslování proběhlo 1770 a napočítali 50 čísel. ( Hvožďany měly v té době 52). Nejvíce obyvatel měla obec kolem roku 1900 – 320 občanů. Od té doby počet klesá a dnes se pohybuje okolo 70 (Pro srovnání – dnes mají Hvožďany více než 600 obyvatel).
     Součástí vesnice byla vždy osada Jamky, kterou tvoří 3 mlýny. První písemná zmínka je až o jejich prodeji z roku 1505.
     Leletice jsou typickou zemědělskou obcí se sníženými podmínkami hospodaření. Dřívější obyvatelstvo se věnovalo mimo zemědělství hlavně práci v kamenolomech, v lese a na stavbách. (Roku 1928 zde bylo 9 zedníků, 1 tesař, krejčí, švec, 1 obchod a 2 hospody). Leletické lomy – Skála a Velké kameny – jsou prý geologickou zvláštností, obdobné lze hledat jen ve Švédsku. Velké kameny se nazývají želvice, protože prý vypadají jako ohromné želvy. Objevil je majitel hudčických lomů, Váně z Bělčic. 72 kvádrů z nich bylo ve 30.letech prodáno do Prahy ke stavbě budovy rozhlasu.
     Roku 1928 měla tato oblast nejhorší stav silnic na okrese a tak ze snahy Karla Kadlece byla vybudována asfaltová silnice. Na Silvestra 1928 se také ve vesnici poprvé rozsvítilo elektrické osvětlení. (V Jamkách až o rok později.) Leletice to přišlo na 96 000 korun a Jamky na 53 000 korun, stát uhradil 45% nákladů! Jednou z největších investic obce byla výstavba vodovodu. Na konci 30.let byla vykopána pod Stráží studna, poté zahájili stavbu vodárny, položili potrubí a 1939 bylo vše uvedeno do provozu.
     V meziválečném období se vesnice začala měnit. Doškové střechy byly nahrazeny eternitem a taškami a spousta budov byla přestavěna. Ve 20.letech byl postaven na cestě z Tisova do Záhrobí Kůrkovský most a na cestě do Hvožďan betonový most přes potok za 23 000 korun.
Zemědělské družstvo bylo zakládáno od roku 1952 a 1957 už v něm byli všichni zemědělci.
Leletická jednotřídní škola vznikla 1.3.1876 a správcem, a nakonec nejvíce uznávaným člověkem doby, se stal Vojtěch Šebek. Ten zde učil až do 1919, kdy odešel do Prahy do penze. Podle záznamů se vrátil 8.8.1924 opět do Leletic, obešel známé a v neděli 10.8.byl nalezen paní Hudečkovou tam, kde přespával, mrtev. Po půlnoci prý dostal mrtvici. 13.8. byl pohřben na hvožďanském hřbitově. V neděli 8.8.1926 byla v průčelí leletické školy umístěna pamětní deska s jeho podobenkou.
     1.12.1928 dostal tehdejší učitel Převrátil dovolenou a na jeho místo nastoupil zástupce Ladislav Stehlík (dle zápisů abiturent úředního ústavu, rodem z Bělčic). Ten proslavil okolí Hvožďan a Bělčic svými knihami (několik dílů Země zamyšlené), kde líčí nádheru okolní přírody.
Leletice nabízejí překrásný panoramatický pohled, leží i v atraktivním okolí – na to přišli již ve 20.letech plzeňští skauti. Usadili se u rybníka a každoročně zde pořádali přátelská setkání. Roku 1937 dokonce založili golfový klub Třemšín a o rok později vybudovali za 11 tisíc golfovou klubovnu. Dokonce se uvažovalo i o stavbě hotelu, ale do všeho zasáhla 2.světová válka!Dnes je na tomto místě chatová oblast.

A NĚKOLIK ZAJÍMAVOSTÍ:
     Jméno obce Leletice je údajně od rodu Lelleticz, popř. jde o obec lidí leletových. Také je možné, že se ves jmenuje podle lelků, kterých tu prý bývalo mnoho.
     Kroniku vesnice začali psát 6.5.1928. Jde převážně o zápisy narození, úmrtí, zvláštních epidemií (Španělská chřipka) aj. Nalezneme zde však i zajímavé poznámky. Například v mimořádně kruté zimě roku 1929 naměřili občané 40°C mrazu!
     Po válce se lidé k vyznání stavili dost lhostejně a roku 1920 přes 50 občanů (většina) přestoupilo k českoslovanské církvi, nebo jednoduše poté, co vystoupili z církve římskokatolické, zůstali bez vyznání.
    1904 zde založili sbor dobrovolných hasičů. Prvním předsedou se stal Šebek. Následovat měla slavnost svěcení stříkačky a první veřejné cvičení. Ve Hvožďanech do hostince u Průchů však uhodil blesk a sbor jel místo na cvičení poprvé k ohni.
     1921 v obci vznikl Kroužek divadelních ochotníků, prvním předsedou a režisérem byl Tobola. Až do roku 1931 sehráli 26 divadelních představení. Za deset let svého trvání spolek vydělal 23 700 korun.
     V březnu 1907 byla založena Hospodářská besídka, 13.11.1927 místní osvětová komise a 5.11.1919 knihovna. Ta měla r.1931 80 svazků.
    Po válce byl 1919 postaven na návsi pomník padlým vojínům. Protože pustl, kroužek divadelních ochotníků zaplatil jeho rekonstrukci. Pomník byl k tomu navýšen a písmo se nechalo pozlatit.
Poslední zápisy v kronice jsou z let 1933 – 38. v této době měla dvoutřídní škola již 75 dětí (38 hochů a 37 děvčat). Zvýrazněna je i zmínka o smrti T.G.M. - 14.9.1937 ve 3 hodiny a 29 minut. Následující stránky kroniky jsou vytržené a další ( a definitivně poslední) zápis je po vojenském převratu z května 1945:
     „Bylo sice několik listů (počet jich neznámý) během doby okupace v létech 1939 – 45 napsáno, ale jelikož obsah těchto listů neodpovídal předpokladům správného zapisování do obecní kroniky, byly tyto listy na příkaz okresního Národního výboru v Blatné z knihy vyjmuty a počet označování stránek knihy je zde ode dnešního dne chronologicky, dále stránky č.81...“ Arnošt Budínský



© 2006-2009 Zeman J.